|
|
Naturalizace vědomí a smysl subjektivity
Toráčová, Pavla ; Moural, Josef (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent) ; Marvan, Tomáš (oponent)
Tématem práce je problém existence vědomí ve fyzikálním světě. Východiskem je odmítnutí převládajícího přístupu v současné filosofii mysli, jenž pojednává fenomenální vědomí odtrženě od intencionality, a příklon k názoru, že fenomenální charakter vědomí a intencionalita jsou neodlučitelné a není možné porozumět jednomu, aniž bychom porozuměli druhému. Otázka existence vědomí ve fyzikálním světě je tedy nahlížena jako otázka existence (vědomé) intencionality ve fyzikálním světě. S cílem získat takovou analýzu intencionality, která na jedné straně podrží její fenomenální charakter s perspektivou první osoby a na druhé straně nám umožní nahlédnout, jakým způsobem může být takto neredukovaná intencionalita realizována ve fyzikálním světě, jsou diskutovány úvahy Petera Strawsona, G. E. M. Anscombové, Tima Crana, Colina McGinna a Johna Searla. Výsledkem těchto analýz je náčrt takového pojetí intencionality, jež dovoluje chápat fundamentální vrstvu intencionality jako proces ve fyzikálním světě a vyšší vrstvy intencionality jako rozvinutí této fundamentální vrstvy. Pro toto pojetí jsou klíčové dvě teze: vývoj intencionality od fundamentální vrstvy k vyšším vrstvám je pochopitelný pouze z perspektivy první osoby; v úvahách o existenci vědomí ve fyzikálním světě je nezbytné být si vždy vědom smyslu toho...
|
|
|
Funkce řeči u Husserla a Merleau-Pontyho
Puc, Jan ; Novotný, Karel (vedoucí práce) ; Čapek, Jakub (oponent) ; Janoušek, Hynek (oponent)
Funkce řeči u Husserla a Merleau-Pontyho Tématem práce je proměna intencionální funkce řeči mezi E. Husserlem a M. Merleau-Pontym. Intencionální funkcí řeči máme na mysli proměnu vyjadřovaného smyslu, kterou zapříčiňuje právě jeho vyjádření. U Husserla sledujeme proměnu z pozice Logických zkoumání a první knihy Idejí k čisté fenomenologii a fenomenologické filosofii, v nichž zastává tezi o neproduktivitě zrcadlení jiných druhů intencionality v řeči, na pozici Původu geometrie, v níž rozlišuje podíl řeči na vytváření myšlenkové formy ve dvou ohledech: Řeč dává myšlence její idealitu, která se liší od vztahu rodové podstaty k mnohosti věcí. A řeč dává myšlence její objektivitu, formu předmětu, který vstupuje do dějin a trvá v nich. Ve Fenomenologii vnímání Merleau-Ponty přebírá Husserlovu zralou pozici s několika podstatnými změnami. Východiskem analýzy přestává být jazykový znak, nýbrž se jím stává tělesné gesto, v důsledku čehož zaniká Husserlem zdůrazňovaný rozdíl mezi rodovou a jazykovou idealitou. Vedle objektivační funkce řeči Merleau-Ponty uvažuje také o obsahovém dokončování vyjadřovaného smyslu vyjádřením. Tím, že se řeč stává tvořivou, přestává být prázdným míněním názoru a může se stát stejně původní přítomností světu jako vnímání. V poslední části se zaměřujeme na Merleau-Pontyho pojetí...
|
|
|
Původ intencionality a myšlení pozdního Husserla
Zelenka, Jiří ; Novotný, Karel (vedoucí práce) ; Zika, Richard (oponent)
Cílem práce bude hledání kořenů a původu intencionality vycházející z Husserlova pozdního myšlení. Intencionální struktura vědomí je základem Husserlovy fenomenologie a hraje v ní klíčovou roli již od dob Logických zkoumání. Přesto, nebo snad právě proto s sebou nese otázka po původu této intencionality mnoho komplikací a tedy i prostor k projasnění. Východiskem naší práce bude Husserlovo pozdní dílo Erfahrung und Urteil. Důvod je dvojí. Zaprvé, toto dílo předvádí východiska, k nimž Husserla dovedlo jeho celoživotní promýšlení problematiky, a za druhé, toto dílo není doposud tak častým předmětem badatelské práce jako jiná Husserlova díla. Vycházíme z toho, že každý fenomén se ukazuje vždy v určité perspektivě, proto sledujeme intencionalitu v několika perspektivách, které se postupně odkrývají. První perspektivou je pak sestup od aktů souzení směrem k původnějším vrstvám intencionality, který nás dovedl k perspektivě druhé, tedy k instinktové intencionalitě, jíž se věnujeme v následující části práce. Její odkrytí následně zvýrazní roli tělesnosti. Význam tělesnosti ve vztahu ke kořenům intencionality se pokusíme ukázat s pomocí Merleau- Pontyho Fenomenologie vnímání. Tento postup by nám pak měl konečně umožnit zodpovědět hlavní otázku naší práce, tedy jaké jsou kořeny intencionality a zda jsme je...
|
|
|
Místo spirituální sexuality v osobním rozvoji lidí v současném Česku
Termerová, Tereza ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Sedláčková, Tereza (oponent)
Práce se zabývá tělesnými způsoby pozornosti v praxi lidí zabývajících se spirituálně sexuálním rozvojem v současné české společnosti. Skrze fenomenologickou perspektivu autorka diskutuje proměny v prožívání, jednání a intencionalitě skrze kulturně konstituované tělesné způsoby spirituálně sexuální praxe. Téma je zasazeno do společenskovědního výzkumu sexuality a sexuálních diskurzů, nejvíce se však vztahuje k fenomenologické perspektivě a metodologii somatických způsobů pozornosti Thomase J. Csordase (1993). Jednotlivé dimenze této praxe, s pozorností věnovanou také proměnám v intencionalitě praktikujících jedinců, zkoumá autorka skrze kvalitativní výzkum, který proběhl kombinací terénního výzkumu zkoumaného pole a biografických, polostrukturovaných rozhovorů.
|
|
|
Dynamics of Everyday Life in Dialogue with Emmanuel Lévinas
Jandová, Tereza ; Sokol, Jan (vedoucí práce) ; Bierhanzl, Jan (oponent) ; Novotný, Karel (oponent)
Hlavním cílem této práce je uchopit téma každodenního života z dynamického úhlu pohledu. Každodenní život definujeme jako přítomnost subjektu ve světě s druhým(-i) a tato charakteristika také určuje dva hlavní dynamické póly každodenního života: svět a druhého. Smyslem této disertace je ukázat, že právě odlišné postoje ke světu a k druhému v pracech Husserla a Lévinase následně zásadně ovlivňují pojetí každodenního života jako takového, stejně jako i nároky, které takováto pojetí poté kladou na subjekt. Kapitola věnovaná Husserlovi zdůrazňuje jeho pojetí světa jako horizontu, nenahraditelné postavení vnímání v našem přístupu ke světu a vznik jinakosti v jádru samotného subjektu. Oproti tomu Lévinas zdůrazňuje proces oddělení a zrození subjektu, přičemž svět a druhého chápe jako nedílné součásti tohoto nekonečného dění. Právě motivy závislosti a zodpovědnosti vůči jinakosti shledává tato práce jako zásadní rozdíl mezi Lévinasovým a Husserlovým přístupem. Zatímco Husserl nám nabízí subjekt ve světě, k němuž se váže vnímáním a v němž se setkává s druhým, Lévinas ukazuje subjekt, který se rodí do světa předreflexivního, vždy již intersubjektivního, od nějž se musí teprve osamostatnit. Každodenní život postavený na Lévinasově postoji je tedy vskutku dynamický proces, který je výsledkem dialogu s druhým,...
|
|
|
Místo spirituální sexuality v osobním rozvoji lidí v současném Česku
Termerová, Tereza ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Sedláčková, Tereza (oponent)
Práce se zabývá tělesnými způsoby pozornosti v praxi lidí zabývajících se spirituálně sexuálním rozvojem v současné české společnosti. Skrze fenomenologickou perspektivu autorka diskutuje proměny v prožívání, jednání a intencionalitě skrze kulturně konstituované tělesné způsoby spirituálně sexuální praxe. Téma je zasazeno do společenskovědního výzkumu sexuality a sexuálních diskurzů, nejvíce se však vztahuje k fenomenologické perspektivě a metodologii somatických způsobů pozornosti Thomase J. Csordase (1993). Jednotlivé dimenze této praxe, s pozorností věnovanou také proměnám v intencionalitě praktikujících jedinců, zkoumá autorka skrze kvalitativní výzkum, který proběhl kombinací terénního výzkumu zkoumaného pole a biografických, polostrukturovaných rozhovorů.
|
|
|
Původ intencionality a myšlení pozdního Husserla
Zelenka, Jiří ; Novotný, Karel (vedoucí práce) ; Zika, Richard (oponent)
Cílem práce bude hledání kořenů a původu intencionality vycházející z Husserlova pozdního myšlení. Intencionální struktura vědomí je základem Husserlovy fenomenologie a hraje v ní klíčovou roli již od dob Logických zkoumání. Přesto, nebo snad právě proto s sebou nese otázka po původu této intencionality mnoho komplikací a tedy i prostor k projasnění. Východiskem naší práce bude Husserlovo pozdní dílo Erfahrung und Urteil. Důvod je dvojí. Zaprvé, toto dílo předvádí východiska, k nimž Husserla dovedlo jeho celoživotní promýšlení problematiky, a za druhé, toto dílo není doposud tak častým předmětem badatelské práce jako jiná Husserlova díla. Vycházíme z toho, že každý fenomén se ukazuje vždy v určité perspektivě, proto sledujeme intencionalitu v několika perspektivách, které se postupně odkrývají. První perspektivou je pak sestup od aktů souzení směrem k původnějším vrstvám intencionality, který nás dovedl k perspektivě druhé, tedy k instinktové intencionalitě, jíž se věnujeme v následující části práce. Její odkrytí následně zvýrazní roli tělesnosti. Význam tělesnosti ve vztahu ke kořenům intencionality se pokusíme ukázat s pomocí Merleau- Pontyho Fenomenologie vnímání. Tento postup by nám pak měl konečně umožnit zodpovědět hlavní otázku naší práce, tedy jaké jsou kořeny intencionality a zda jsme je...
|
|
|
Funkce řeči u Husserla a Merleau-Pontyho
Puc, Jan ; Novotný, Karel (vedoucí práce) ; Čapek, Jakub (oponent) ; Janoušek, Hynek (oponent)
Funkce řeči u Husserla a Merleau-Pontyho Tématem práce je proměna intencionální funkce řeči mezi E. Husserlem a M. Merleau-Pontym. Intencionální funkcí řeči máme na mysli proměnu vyjadřovaného smyslu, kterou zapříčiňuje právě jeho vyjádření. U Husserla sledujeme proměnu z pozice Logických zkoumání a první knihy Idejí k čisté fenomenologii a fenomenologické filosofii, v nichž zastává tezi o neproduktivitě zrcadlení jiných druhů intencionality v řeči, na pozici Původu geometrie, v níž rozlišuje podíl řeči na vytváření myšlenkové formy ve dvou ohledech: Řeč dává myšlence její idealitu, která se liší od vztahu rodové podstaty k mnohosti věcí. A řeč dává myšlence její objektivitu, formu předmětu, který vstupuje do dějin a trvá v nich. Ve Fenomenologii vnímání Merleau-Ponty přebírá Husserlovu zralou pozici s několika podstatnými změnami. Východiskem analýzy přestává být jazykový znak, nýbrž se jím stává tělesné gesto, v důsledku čehož zaniká Husserlem zdůrazňovaný rozdíl mezi rodovou a jazykovou idealitou. Vedle objektivační funkce řeči Merleau-Ponty uvažuje také o obsahovém dokončování vyjadřovaného smyslu vyjádřením. Tím, že se řeč stává tvořivou, přestává být prázdným míněním názoru a může se stát stejně původní přítomností světu jako vnímání. V poslední části se zaměřujeme na Merleau-Pontyho pojetí...
|
|
|
Dynamics of Everyday Life in Dialogue with Emmanuel Lévinas
Jandová, Tereza ; Sokol, Jan (vedoucí práce) ; Bierhanzl, Jan (oponent) ; Novotný, Karel (oponent)
Hlavním cílem této práce je uchopit téma každodenního života z dynamického úhlu pohledu. Každodenní život definujeme jako přítomnost subjektu ve světě s druhým(-i) a tato charakteristika také určuje dva hlavní dynamické póly každodenního života: svět a druhého. Smyslem této disertace je ukázat, že právě odlišné postoje ke světu a k druhému v pracech Husserla a Lévinase následně zásadně ovlivňují pojetí každodenního života jako takového, stejně jako i nároky, které takováto pojetí poté kladou na subjekt. Kapitola věnovaná Husserlovi zdůrazňuje jeho pojetí světa jako horizontu, nenahraditelné postavení vnímání v našem přístupu ke světu a vznik jinakosti v jádru samotného subjektu. Oproti tomu Lévinas zdůrazňuje proces oddělení a zrození subjektu, přičemž svět a druhého chápe jako nedílné součásti tohoto nekonečného dění. Právě motivy závislosti a zodpovědnosti vůči jinakosti shledává tato práce jako zásadní rozdíl mezi Lévinasovým a Husserlovým přístupem. Zatímco Husserl nám nabízí subjekt ve světě, k němuž se váže vnímáním a v němž se setkává s druhým, Lévinas ukazuje subjekt, který se rodí do světa předreflexivního, vždy již intersubjektivního, od nějž se musí teprve osamostatnit. Každodenní život postavený na Lévinasově postoji je tedy vskutku dynamický proces, který je výsledkem dialogu s druhým,...
|
|
|
Phenomenology of music and the concept of temporality in the philosophy of E. Husserl
Karipova, Alfiia ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
This research is dedicated to the connection between phenomenology of music and the temporal conception of Edmund Husserl who influenced new awareness of time in general and musical time in particular. The purpose of the research is foremost to expand horizons and options of musical-philosophical analysis through discovering the alternative understanding of musical perception in author's works especially in his «Vorlesungen zur Phänomenologie des inneren Zeitbewusstseins». The research consists of five main parts arranged by deductive principle: from the general key points of the subject - phenomenology of music (chapter 1), the role of musical art in studies and heritage of E. Husserl (chapter 2) and principles of phenomenological method as a base of temporality conception (chapter 3) the emphasis gradually shifts towards the research of Husserl's temporality conception which is directly connected to musical art which makes our subject notably actual. Besides that the research raises such questions as the role of the concept of time in music, comparison of Husserl's philosophy and A. Webern's music, importance of sense in composition and others. The fundamental and rare scientific studies of philosophy, musicology, sociology of music and other contiguous subjects in Czech and English languages were...
|
host ::
RSS.